umělci festivalu

MANIFEST TANCE čtvrtek / 17:00 a 18:00 /
před budovou nádraží Plzeň-Jižní Předměstí / 15’
výstava fotografií na mostě Ivana Magora Jirouse

Umělce chceme! Ale možná… potřebujeme ho vůbec? „Umělče, dej do svého díla svou krev, svůj mozek…“ Vyjdi na hranu. Musíš vědět, že když spadneš, tak už tě NIC nezachrání! Pohybuješ se na hraně. Na hraně existenční. Je umění služba, nebo sebeobětování se? A pro koho? Ale možná, že je to všechno ještě jinak…   
Taneční performance je manifestem současného umělce. Opírá se o manifest České moderny, slova J. Chalupeckého, V. Havla. Kulminuje vlastním Manifestem tance. 

Přípravný tým: PULSAR – Tereza Krčálová, Honza Malík
Hudba a zvuk: Tomáš Soušek, Adam Jerman
Akce: Helena Arenbergerová,  Jitka Čechová, Pavel Mašek/Petr Hastík, Hana Polanská
Produkce: Pulsar z. s.
fotografie: Vojtěch Brtnický

Pulsar z. s. (zal. 2016) vytváří platformu pro realizaci děl v oblasti současného tance a pracuje s jasně vymezenou dramaturgií, která je kontinuální. V oblasti tvorby se zabývá hledáním tanečního výrazu v propojení se zcela konkrétními tématy: ve středu zájmu stojí vždy člověk jako mikrokosmos, ve kterém se promítají všechny roviny života, do kterých je začleněn. On sám je utváří a ony zároveň utváří jeho. Umělecky se tvorba pohybuje na ose minimalismu, civilního projevu a strohé čisté vizuality přibližující diváka k jeho transcendentálnímu vědomí. Prioritně se jedná o tvorbu nových představení ve všech formách, se kterými svět současné taneční tvorby pracuje. V dosavadních dílech choreografa Michala Záhory se odrážejí společensko-historická témata (Koncert pro NIVýročí – sto let české státnosti, Slavnost – taneční pouť krajinou, Generace X – pocity dnešních čtyřicátníků a výročí 30 let od politického převratu, Obrat konce – téma společné Evropy). Ideovým záměrem Pulsaru se zabývá jeho umělecký šéf Honza Malík a dramaturgyně Tereza Krčálová. Společně vytvářejí zázemí pro širší tvůrčí práci.  www.praguepulsar.cz 

 

Eliška Brtnická: HANG OUT pátek / 17:00 /
Anglické nábřeží, začátek u vstupu na Kožíškovu lávku / 45’

„Největší nebezpečí v životě je, že začneme být příliš opatrní.“ (japonské přísloví)

Bezpečí je jednou z nejvyšších hodnot naší doby. Rozsáhlý systém pravidel a norem má zaručit, že se nám ve veřejném prostoru „nemůže nic stát”. Je ještě vůbec možné se venku jen tak potulovat, poflakovat, zavěsit a vyvěsit: prostě hang out? Chodí děti ještě samy ven? Bezpečí se stalo naší mantrou, ale nechybí nám to chvění, pocit strachu při překonávání vlastních hranic, kvůli němuž pak skáčeme s padákem nebo alespoň vyrazíme na cirkus?
Audio walk performance Elišky Brtnické vás zavede na zakázaná místa ve veřejněm prostoru, kam jste možná jako malí vždycky toužili vyšplhat.

Koncept, performance, scénografie: Eliška Brtnická
Scénář: Eliška Brtnická, Viktorie Knotková
Voice-Over: Tereza Hofová
Dramaturgická spolupráce: Viktorie Knotková
Supervize: Stéphanie N’Duhirahe
Sound design: Roman Džačár, Stanislav Abrahám
Foto: Vojtěch Brtnický
Grafický design: Marta Maštálková
Produkce: Eva Roškaňuková, Iva-Hedvika Zýková
Producent: Cirkus Mlejn, z.s.
Ve spolupráci s: KD Mlejn, Cirqueon, Roundabout Europe
S podporou: Ministerstvo kultury České republiky, Magistrát hlavního města Prahy

 

Divadlo Continuo: HIC SUNT DRACONES pátek / 18:00 /
Proluka / 30’

Vizuální báseň s prvky magické obrazivosti, absurdity a grotesknosti. Inscenace spojující fyzické, loutkové a výtvarné divadlo.

Kam se podějí všechny naše myšlenky a vzpomínky, když večer zavřeme víčka? Když se vše, přes den nemyslitelné, zhmotní, ožije a z našeho těla se stane jen materiál? A co se stane, když ráno opustíme pokoj a necháme tam zavřené všechny svoje sny, obavy a tajné tužby, se kterými jsme strávili noc?
Prý nemáme jen jedno já, máme jich víc. V běžném životě se tato naše já vzájemně omezují, abychom mohli fungovat v každodenních situacích. Co se však stane, když se tato já osvobodí od ostatních a stanou se autonomní?

Koncept a režie: Pavel Štourač
Účinkují: Sara Bocchini, Nicole Nigro, Kateřina Šobáňová a Natália Vaňová
Výtvarný koncept, scénografie: Helena Štouračová a Pavel Štourač
Hudba / Sound design: Jakub Štourač
Light-design: Tomáš Morávek 
Produkce: Zuzana Bednarčiková
Booking: Nikola Križková

Divadlo Continuo je mezinárodní nezávislá divadelní skupina vedená režisérem a uměleckým vedoucím Pavlem Štouračem. Její zakládající členové Pavel a Helena Štouračovi spolu začali pracovat v r. 1990 na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. V roce 1992 se odstěhovali z Prahy do jižních Čech a v roce 1993 založili nezávislé profesionální divadlo. Od roku 1995 Divadlo Continuo trvale sídlí a tvoří v malé vesnici Malovice, 25 km od Českých Budějovic, v prostorách bývalé zemědělské usedlosti pojmenované Švestkový Dvůr.

PiNKBUS pátek / 19:00 /
Moving Station – před budovou / 120’

Projekt PiNKBUS představuje novou platformu, pod vedením Martina Talagy, která zaštiťuje především queer umělce a přináší do České republiky novou tvůrčí vlnu. PiNKBUS navazuje na tradici pražských kabaretů a varieté a okořenuje ji dávkou stoupajícího trendu – drag queens. Tvůrci reagují na silný celosvětový nárůst drag kultury, který tentokrát přináší do Plzně. Zájem o tento typ umění nesmírně vzrostl a rozšířil se už i za hranice LGBT komunity. Tvůrcům se během těchto komponovaných večerů podařilo spojit underqroundovou queer scénu a profesionální etablované domácí, ale i zahraničné umělce a na jevišti se prostřídá skutečně pestrá paleta performerů všech oborů.

Koncepce: Martin Talaga
Produkce: Adriána Spišáková
Účinkující: La Cuntessa, Venice, Alyssa Dillard, Radim Klásek, Chlorophyll von Needle, Tonic Garbàge, Just Karen, Hayley The Strange, Eliška Soukupová, Camilla

Za projektem PiNKBUS stojí uskupení PLAYboyz pod vedením choreografa a tanečníka Martina Talagy. V centru zájmu PLAYboyz stojí lidská bytost a lidské tělo se vší jeho křehkostí a krásou. Svojí tvorbou se snaží potírat předsudky, propojovat profesionály napříč obory, pasivně a aktivně začleňovat do svých aktivit nadšence a šířit osvětu vzájemného porozumění.
www.pinkbusplatform.com 

kolektiv petzen, Marie Topolová: RUSKO – VAGON TŘETÍ TŘÍDY
(na volné motivy románu Natalji Ključarjové)
pátek /19:30 /
Moving Station – peron / 90

Mladíček Nikita, zběsile uhánějící vlakem až na ,,samý konec Ruska“ se snaží z příběhů lidí, jichž potká na své pouti, sestavit mozaiku – obraz – obraz oné ,,pověstné Ruské duše“ – obraz identity jedné obrovské země, v němž doufá nalézt odraz identity vlastní. Příběhy které absorbuje se mu na nekonečné trati pustou krajinou sněhu a zimy mísí se vzpomínkami a představami. Obraz je však jaksi vratký, nepospolitý, existuje vůbec něco jiného než naše vlastní zkušenost? Nikitovi nakonec dochází, že je třeba nejprve nahlédnout život vlastní, aby mozaika jenž po střípkách skládá nesla nějaký význam.

Tvůrčí kolektiv petzen složený ze studentek divadelní a filmové fakulty akademie muzických umění v Praze – Sára Zeithammerová, Klára Vosecká, Ema Šlechtová, Magdalena Malinová, Marie Topolová

Miroslav Sosoi pátek / 21:00 /
Moving Station – peron / 30’

Miroslav Sosoi (*20.5.1990 v Klatovech) básník a autor tzv. experimentální prózy. Po vystudování střední školy zemědělské v Klatovech odjíždí do Prahy, kde během studia České zemědělské university dokončuje svou první sbírku Posibilita. Tu však záhy zavrhuje a označuje za příliš tendenční. Rok nato vydává u Nakladatelství ČSAF publikaci s názvem Těla. Po jejím dokončení putuje mezi Prahou a Plzní ve víru nespoutaného a divokého života, jejž formují jeho duševní eskapády. Ty také, byť s patřičným osobním odstupem, velmi živě a barvitě reflektuje ve své stěžejní sbírce prózy a poesie Cruor Bestia. Všechny texty v knize Pokání vznikly v Plzni, kde básník toho času žije. Autorova tvorba je příznačná svou ojedinělou surovostí a dekadentním naturalismem.

POETICKÉ OKÉNKO pátek /21:30 /
Moving Station – peron / 20’

Připravila Barbora Vágner, studentka ZČU a redaktorka časopisu CZECHMAG

SABINA RAKUŠANOVÁ
Píšu o nesmyslech a všedních věcech. Každý den jako bych žila jiný svět, těším se který z nich se dostane na povrch. Mé surrealistické já se těší! Mám 10 verzí sebe a žádná jako bych nebyla já.

TOMÁŠ KAVKA
Básník, pisálek, brněnský bohém a bohemista. Přispěl do několika almanachů. Se svou performativní poezií vystupuje v Plzni, v Brně a v Praze. V roce 2019 vydal sbírku Elegie na radost a letos připravuje svou další sbírku. Ve svých básních se často snaží uchopit pohled na současnou společnost a na prožívanou realitu.

JAN MUŽÍK
Píšu o městu, píšu o chlastu, píšu o duši, píšu o lásce, píšu o bolesti. 

JAN ROSENTHALER
Jsem člověk, který píše proto, že ho nenapadá jiná věc, v níž by se mohl snažit být dobrý. A z toho se odvíjí vše ostatní…

JERONÝM ŠIROKÝ 
Studuji maturitní ročník na gymnáziu v Plzni. V zárodku své tvorby jsem se věnoval tzv. instagramové poezii. Tento světový trend jsem se na na konci loňského roku pokusil spojit s tradiční a současnou básnickou tvorbou ve svém debutu Plamínek vlasů.

ZUZANA KLÍMOVÁ
Kdybych o sobě měla něco říct, tak asi jen to, že se snažim bejt otevřená, jak už vůči lidem, tak vůči světu a vesmíru a to se promítá i do mejch básniček, ve kterejch se nějakym způsobem může každej najít, protože píšu o svejch pocitech a tak nějak ze sebe nechávam skrze slova odejít negativní myšlenky, abych mohla bejt v reálu pozitivní a šířila to dál.

FILIP VYSKOČIL
Aka Wysky – Plzeňská slamová škola. Spoluaturor básnické sbírky Škála.

MARTIN SAIDL 
Aka Pí. Jsem mladý rozervaný muž co hledá svůj úděl, vystudovaný antropolog a odjakživa plzeňák, rád píšu věci o tom, jak vnímám společnost a různý aspekty existence (ve) společnosti.

JENÍK SÝKORA
Jsem nejvyšší slamer v ČR a rád píšu o tom, co vidím kolem sebe.

Alyssa Dillard sobota / 15:00 /
Moving Station – peron / 60’ á 30’

Alyssa Dillard vystoupí s písněmi, které objevují osobní hranici mezi hudbou, tělem a prostorem, který ji bude obklopovat.
Umělkyně je původem z Texasu, ale vychodila magisterský fakulty herectví na DAMU v Praze, kde v současnosti i žije. Vytváří site-specific performance, které v sobě mísí různé umělecké elementy jako hudbu, tanec, divadlo a instalaci. Její tvorba zkoumá kulturní mísení, nedorozumění a sociální interakce, zároveň hledá v tvorbě způsob, jakým vytvořit vzájemné vztahy navzdory našim rozdílům.
@fletcherthegreat

Faro moving space: TANEC NITERNOSTI sobota / 15:30 
Moving Station – peron / 60’ à 5’

FARO moving space z.s. působí na poli tanečního a pohybového divadla v propojení spolupráce s tvorbou autorské hudby a visual art.
Lenka Kniha Bartůňková nezávislá tanečnice, lektorka a choreografka. Absolventka konzervatoře Duncan Centre (Praha) a Folkwang Hochschule (Essen-Německo). Dva roky profesně působila ve Španělsku. Je držitelkou hlavních cen za choreografii a to: Cena Jarmily Jeřábkové 2005, Cena Sazky „Objev v tanci 2008“. V roce 2010 byla součástí reprezentace České republiky na Mezinárodní výstavě EXPO v Šanghaji.
Petra Pellarová – tanečnice, performerka, lektorka a tanečně-pohybová terapeutka. Je absolventkou Katedry autorské tvorby a pedagogiky DAMU. Tanec a pohybové divadlo studovala na taneční konzervatoři Duncan centre a na Folkwang Hochshule (tanec, mime) v Essenu. V rámci stipendijní stáže strávila rok na Bali studiem tradičního balijského tance. Absolvovala čtyřletý výcvik Tanečně pohybové terapie. Jako performerka dlouhodobě spolupracovala např. s Divadlem bratří Formanů. Podílela se na projektech Plzeň 2015 město kultury, 180 Degrees Festival and Laboratory for innovative Art Sofie.

faromovingspace.cz

Shira Roth: WAVES OF INTROSPECTION sobota / 16:00 
Moving Station – peron / 60’ à 10’

Taneční performance která reflektuje myšlenky, pocity a paranoiu která přišla spolu s nekonečnými lockdowny.

Shira Roth je studentka FAMU, pochází z Denver, Colorado a nyní žije v Praze.

@shira_rot

Žongléros Ansámbl: HVĚZDÁŘ sobota / 16:00
Smetanovy sady – zeleň před budovou knihovny / 35’

Pohádkové představení o putování mezi galaxiemi pro nejmladší publikum, při kterém se pobaví i rodiče. Představení kombinuje široké spektrum novocirkusových disciplín a klasického divadla. Je tak pro děti poetickou a zábavnou vstupenkou do magického světa cirkusu.

Žongléros Ansámbl z. s. působí v Plzni již od roku 2011. Samotná myšlenka vzniku novo cirkusové skupiny (bez oficiální organizace) však sahá až do roku 2004. V současné době Žongléros Ansámbl vystupuje se svými představeními po celé České republice i v zahraničí.

Pravidelně také pořádá festival nového cirkusu Žonglobalizaci. První festival proběhl v centru města Plzně v roce 2011 a postupně se přesunul z centra směrem do „zelenější“ části města – Borského parku. Dvakrát ročně se Plzeňané mohou také těšit na Cirkus do gala, komornější akci v alternativních kulturních prostorách bývalé železniční stanice Moving station.

PES5 sobota / 16:00
Náplavka na Radbuze, Štruncovy sady / 60’ – 180’

Oslavy, večírky, slavnosti a podobné akce jsou povoleny za podmínky maximálního počtu 2 osob. Neshlukujte se a dodržujte rozestupy. A počítá někdo, kolik setkání vlastně tento rok neproběhlo?
Členové umělecké skupiny PES5 v této time specific performance obkreslí svá těla za pomoci barevných kříd a vytvoří rozsáhlý prolínající se obraz těch, kteří se potkali v prostoru, ale minuli v čase.
Na Plzeňské náplavce tak vznikne memento všech intimních blízkých setkání, jež jsou důležitá a přece tak pomíjivá, že jejich stopy smyje první déšť či rozfouká první poryv větru.

PES 5 je neformální umělecká skupina, která vznikla na sklonku roku 2020. Zakládajícími členy je pět spolužáků 3. ročníku ateliéru malby fakulty designu a umění Ladislava Sutnara na Západočeské Univerzitě v Plzni. Jmenovitě to jsou Barbara Novorodá, Jakub Černý, Kristýna Bujárková, Kateřina Frgalová a Veronika Zpěváková.
Skupina se v současné době realizuje především skrze performance a happeningy, v jejich repertoáru však nechybí ani společné instalace či skupinové výstavy.

@avolagrf / @kristynabujarkova / @veronika_zpevakova / @paintedhorse2

Teď nádech a leť: STRATEGIE RŮŽE sobota / 17:00 
Moving Station – peron / 60’

„Každé stvoření si musí vytvořit metody sebeobrany odpovídající jeho způsobu života, jeho vývoji a vztahu s ostatními bytostmi.“

Mnoho reportérů podávajících svědectví z konfliktních částí světa se zabývá otázkou, jak o těchto místech hovořit – aby množstvím špatných zpráv nevytvářeli odpor k jejich přijímání a zároveň aby mlčením a nehovořením nepodporovali diktátory, strůjce útlaku.
Při tvorbě našich představení jsme často pracovali s příběhy, které nám vyprávěli lidé, kteří zažili války, strádání, rozvraty. Jejich vyprávění, třebaže mnohdy bývají o těžkých věcech, nepůsobila tísnivě, nevydírala emočně, nevedla k nechuti naslouchat. Naopak, i ve vzpomínkách jsou zdrojem síly, naděje v život a v člověka.

Koncept: David Zelinka
Vystupují: Marie Reslová, Marika Smreková, Eliška Vrbová, Kristina Zindulková, Blanka Havlíčková, David Zelinka a další
Inspirace: knihy Susan Sontagová: S bolestí druhých před očima, Artur Domoslawski: Zavržení a jiné.

Nezávislý divadelní soubor Teď nádech a leť existuje přibližně od roku 2010. Inspirací pro práci souboru jsou cesty a setkávání s lidmi – s jejich životy, příběhy, zvyky, vírami, písněmi. Divadelní inspirací je Polsko, setkávání s tamní nezávislou kulturou.
Inscenace se dotýkají politických témat, ale v centru zájmu zůstává situace lidí stojících mimo politiku, obecně lidská situace člověka, toužícího po naplněném životě. Chceme hovořit o těch, o kterých se obvykle nehovoří v médiích, bez nichž však politické prostředí ztrácí obrysy. Jejich osudy v sobě nesou hodnoty a sílu lidství, které mají nadregionální a nadčasovou platnost.

Michaela Dašková: THIS IS NOT ABOUT ME! sobota / 17:00
Náplavka na Radbuze – pod mostem U Jána / 30’

Projekt  vznikl ve spolupráci tří umělkyň Cécile da Costa, Mariky Smrekové a Michaely Daškové.
Jedná se o fyzické divadlo – o výstup, fyzické vyprávění jednoho dziada, vypravěče, šaška, trickstera – který si převléká nebo půjčuje těla i řeči různých světových politických figur a hlasem a tělem komentuje svět. Tělo tak žongluje se slovy, dělá slabiky, křičí, koktá, burácí a hlas teče prostorem, utíká, plazí se a napíná.
Narativ se pohybuje po tenké linii mezi parodií a komedií. Jde o proces jemného podtrhávání, odhalování a zvýrazňování toho, co nemá být viditelné, natahuje jemné spojovací linie mezi více či méně známé kauzy nebo politické příběhy a tím pokládá otázky a otevírá prostor pro dialog s publikem, ke kterému přímo vyzývá a kriticky reflektuje hodnoty a jednání, jež se v tomto systému prosazují.

Koncept, performer: Micha Ela Dašková
Hlasové a pohybové vedení: Cécile da Costa
Dramaturgie a režijní spolupráce: Marika Smreková

Michaela Dašková je performerka a tanečnice. Působila jako herečka a produkční v divadelním spolku Teď nádech a leť, spolupracovala s Verity Standen v site specific hlasovém projektu HUG, podílela se na tanečních projektech ve Freiburgu, vede pohybové, hlasové a výtvarné dílny v Česku i v zahraničí. Absolvoval tříměsíční uměleckou residenci v ruské Kolomně. V letech 2008-2016 se věnovala výtvarnému umění a vlastní výstavní činnosti. Studovala výtvarné umění, zpěv, taneční improvizaci a fyzické divadlo.

Le Cabaret Nomade: KABINET PAMĚTÍ sobota / 18:00  a neděle  / 16:00 
soutok Mže a Radbuzy / 90’ à 5’ 
Pouliční divadelní představení pro jednoho diváka.

Lze vytvořit klidný a intimní moment v každodenním shonu?

Na náměstí, v parku, na periferii města,… Dřevěná podlaha. Je to kus ulice, je to čas, ve kterém se cyklí naše postavy, realita vytržená z kontextu všedního života. Divák je pozván vstoupit do jejich světa – posadí se, dostane sluchátka, skříňka se pomalu otevírá…
Celé představení se odehrává na veřejnosti, ale dotýká se diváka jednoho po druhém.

Divadlo pro jednoho diváka (entre-sort) je žánr, který je založený na setkání. Setkání herce a diváka, kteří se stanou spolutvůrci jedinečného momentu.

Koncept, režie: Aude Stulírová Martin
Asistent režie: Marie Svobodová
Dramaturgická spolupráce: Šimon Peptic
Performance: Aude St. Martin, Drahomír Stulír, Marie Svobodová,
Kristýna Trojanová
Scénografie, výroba, technická podpora: Drahomír Stulír
Kostýmy: Magdaléna Paráčková
Autor textů: Aude St. Martin
Mluvené slovo: Petra Bučková, Lary Hauser, Agáta Kryštůfková,
Eliška Brumovská
Mastering: Jono Heyes

Ostružina: REPRODUKTOR GALAXIE KOMPLEXU sobota / 19:00
Mlýnská strouha / 60’ à 15’

Individuálně se sejdeme. Každý sám a všichni spolu zahrajeme prostorovou kompozici (symfonii). Reproduktor galaxie komplexu je podle speciálně vytvořené audionahrávky přístupný široké veřejnosti, která vlastní nabitý smart telefon, sluchátka a stáhne si audionahrávku.

koncept, tvorba: Barbora Látalová, Zden Brungot Svíteková
ve spolupráci s: Romana Packová

OSTRUŽINA je umělecký spolek, zabývající se současným pohybovým uměním a tvorbou. Inspiruje se novými vzorci myšlení a chování. Rád spolupracuje s lidmi z různých oborů. Procesy jeho tvorby motivuje zájem o aktivní smyslové rozvíjení jednotlivců, skupin a společenství.

FysioART: HNÍZDO NA NITKÁCH neděle / 15:00 
Smetanovy sady – zeleň před budovou knihovny / 45’

Nonverbální, interaktivní, novocirkusové představení pro děti i rodiče propojuje vzdušnou akrobacii s fyzickým divadlem.

Jaké to je vylíhnout se z vajíčka a poprvé uvidět svět? A jaké to je objevit v sobě touhu naučit se létat? Hnízdo na nitkách je fyzickou bajkou o odvaze opustit bezpečnou máminu náruč, vylétnout z hnízda – vzlétnout za svým snem. Ptačí mládě vypráví o světě zvířat, o překonávání nebezpečí a o bezmezné mateřské lásce. Po představení navazuje dílna, ve které děti mohou zjistit, že když chtějí, tak mají také křídla.

Vhodné pro děti od 3 let.

Koncept, režie: Hana Strejčková
Hudba: živě Ester Valtrová a Matouš Hamerník
Tvorba a interpretace: Veronika Smolková, Hana Strejčková
Choreografie závěsné akrobacie: Veronika Smolková
Koučink hula hoop: Aneta Jokešová
Animace, projekce: Anastasia Stročkova
Světlo: Jiří „Zewll“ Maleňák/ Tomáš Strejček
Lektorské vedení dílen a pedagogické listy: Filip Novák, Hana Strejčková
Produkce: FysioART a Tereza Lacmanová
Producent: FysioART o.p.s.

Divadlo Alfa: JOHANES DOKTOR FAUST, DON ŠAJN neděle / 17:00
Štruncovy sady – u lávky do pivovaru / 2 x 30’

„Velevážené publikum, tyto frajšpásy plné jsou nadpřirozených bytostí, tudíž bázlivá dítka přístupu nemají!“

„Johanes doktor Faust“, původně vychází z knížky lidového čtení z 16. stol. o učenci, který zaprodal svou duši ďáblu. Ve všech českých loutkářských verzích je výrazně posílena paralelní parodická linie komické postavy Kašpárka a řada scén je rozvinuta a nazřena „plebejským“ pohledem. „Don Šajn“ je osobitou variantou španělské pověsti ze 14. stol. o svůdci žen donu Juanovi, a jejich pozdějších dramatických zpracování.

Režie a výprava: Tomáš Dvořák
Hrají: Petr Borovský, Martin Sádlo Bartůšek, Tomáš Jereš, Petr Vydarený
Úprava textu: Johanes Doktor Faust – Pavel Vašíček (s použitím textů J. Peka, T. Dubského, A. Lagrona a F. Maiznera), Don Šajn – Jan Dvořák
Dramaturgie: Pavel Vašíček
Hudba: Jiří Koptík

Ka3Ka3: ZRCADLOVÁ STEZKA neděle / 17:00 
Moving Station – peron / 60’

Na Moving Station jsem vybudovala specifickou stezku jako odraz na původní význam prostoru a po její absolvování doufám, že budete mít pocit cesty byť jen třeba mentální.
Vydání se na ni může, ale také být nebezpečné. Jako každá poutní cesta má průvodce i tato má stezka jej nabízí. Ale je stavena i pro samotné procházení několik zastavení podle libosti.
Zmíněný průvodce tuto stezku postupně převezme na sebe a tak osvobodí prostor o zastavení a stane se jen minimalistickou a přesto funkční jako před tím. Nebezpečnost stezky může být pro toho, kdo nahlídne do jejich speciálních zrcadlových značek. Zrcadlový efekt zde slouží jako odkaz na sociální sítě a fenoménu selfie, ale i k rozšíření poznání prostoru, otevírá se tak i možnost alternativního světa (vzpomeneme-li si na asociace v různých literárních příbězích nejen z dětství) prokresleným specifickou doprovázející bytostí. Ta rozpoutává estetickou rozvahu o těle a prostoru nejen o jejich fyzické podobě.
Stejně všechny duchovní stezky i tato má opodstatnění a cíl. Nechávám na každého z Vás, jak má proměnlivá stezka na vás zapůsobí a co bude jejím významem z vašeho pohledu, protože vy jste, ti poutníci, co vydávají na ni.

www.ka3ka3.wz.cz
@_ka3ka3_

SZ² taneční grupa: NENÍ TO HRAČKA neděle / 17:30
Moving Station – peron / 30’ – 60’

Osaměle neosamělá bytost si vytváří svůj ideální svět, který je však pouhou iluzí. Iluze se časem vytrácí a nastává přechod do každodenní rutiny, ze které lze jen těžce vystoupit. I při snaze hledání nových cest se vracíme k tomu, na co jsme zvyklí. Je možné vystoupit z kruhu a vkročit do nové reality?

Představení vzniklo na základě vlastních prožívaných emocí a kladení si existencionálních otázek. V dětství je pro nás každý den novým dobrodružstvím, nebojíme se objevovat nepoznané, vrháme se po hlavě do situací, nad kterými bychom v dospělosti příliš uvažovali, až bychom si to rozmysleli a raději se vrátili zpět do naší komfortní zóny. Jako děti si vytváříme imaginární svět, který je pro nás druhou realitou, která se však v průběhu našeho dospívání vytrácí a společnost nás nevědomě formuje ke svému vlastnímu obrazu. Stává se z nás produkt uzavřený do každodenně opakované rutiny.

Jsme začínající soubor lidí, kteří se rozhodli spojit po letech odloučení své síly, zkušenosti a lásku k tanci a obout se do společné práce. Barbora Rokoszová a Eduard Adam Orszulik jsou mladí tanečníci, kteří již spolupracují se zavedenými soubory (Lenka Vagnerová & Company, 420People, Burki&Com, DOT504), ale stále si zachovávají svou osobitost a mladickou drzost nepodřizovat se vyšlapaným cestičkám a ověřeným postupům. Tereza Richterová je studentkou Taneční teorie na … s láskou k hledání podstaty otázek, které si současný tanec a umění celkově kladou a zároveň jejich zpochybňování. Petr Kiška je produkční, který v Ostravě působil v Kulturním centru Cooltour a je spoluzakladatelem MOVE Ostrava. Toho času uprchlík do Prahy, mimo jiné z lásky k dříve jmenovaným. A dohromady jsme tým, který se ničeho nebojí a je rozhodnutý vtrhnout se na českou taneční scénu s neotřelými přístupy, novými pohledy na stará i nová témata a osobitým humorem a nadhledem.

Choreografie/Choreogaphy: Eduard Adam Orszulik
Tančí/Dancer: Barbora Rokoszová
Hudba/Music: Gioacchino Antonio Rossini, Aïsha Devi, Von Bikräv
Hudebník/Musician: Jakub Hřebíček
Kostým/Costume: Rostislav Bujnošek (BJNSK)

Představení je v roce 2021 součástí programu Nová krev na scéně organizace Nová síť.

Vznik jednotlivých představení podpořili: